Porodní příběh z Amrity

Probouzím se na novoluní 30.4. do krásného slunného dne Beltainu….už dva dny je u nás ubytovaná moje mamka ze Slovenska jako předem plánovaná podpora i pomoc s Kailou v průběhu porodu a následně v šestinedělí.Původně měla přijet kolem 1.5. (termín porodu byl okolo 8.5.), nakonec ale v diáři svítil termín už před tímto víkendem…následuji intuici… a vyplatilo se.

Můj muž Ramin si naplánoval v ten den čas pro sebe a vyrazil na pár hodin do okolních lesů.

Před domem hoří oheň, Kaila je s babičkou a já míchám parfémy pro jeden pár…potom si sedám na zahradě a ladím a sepisuji novou meditační nahrávku. Mám v plánu se projít, ale už mě to nepouští a zůstavám jen na zahradě.

Moje energie se začíná stahovat dovnitř, trochu zpozorním, ale přisuzuji to silnému novoluní.Jsem v láskyplném spojení s miminkem i se životem…slyším najednou průvodce jak mi říkají: „Přichází král, radujte se.“

Na porod se již několik týdnů těším, na syna neskutečně i na fyzickou úlevu, jelikož pociťuji v poslední době pálení žáhy a v noci už toho moc nenaspím.

Večer si sedáme všichni k ohni, zpíváme mantry, jsem s energií Betlainu a začínám vnímat, že se se mnou něco děje jinak. Lehám si na lavičku a úplně se nořím do sebe. Ramin po delší době dlouho bubnuje a zpívá.

Těším se do postele a na spánek…Spím až do doby, kdy mě v jednu ráno zčistajasna budí vytékající proud plodové vody. Ramin vedle mě se probouzí a přináší nepromokavou podložku.

Když voda přestává odtékat, leháme si zpět do postele, ale nejde nám moc spát. Otevírá se silně mystický prostor a vnímáme oba nezávisle na sobě různé bytosti, které přicházejí a připravují porod. Tento čas než jsme ještě nad ránem usnuli, je pro mně nejsilnější zážitek z porodu.

Nejsilněji vnímám zjevení veliké zářivé ženské postavy. Je těhotná, na ruce má zlatý prsten s velkým oranžovým kamenem, hladí mě po vlasech a s mateřskou energií mi žehná k porodnímu procesu, s jasným vědomím, že ví, co mě čeká a jak to zvládnu. Takto zřetelně si Gaiu už navždy zapamatuji…Hned za ní přicházejí zvířecí průvodci – liška, sova, žába a k mému překvapení i divoké prase. Jsem uchvácená a dojatá…(vzpomenu si také na neobvyklé setkání s asi deseti malými divokými selátky před dvěma týdny nedaleko našeho domu, za bílého dne na cestě, která se za mnou hrnula a já raději utíkala pryč :-))

Ramin také vnímá celý proces velmi mysticky : „Opravdu už to začíná? Nechce se mi tomu věřit a zpočátku vnitřně lehce vzdoruji. Ještě přece jeden týden. Těšil jsem se na něj. Zároveň je mi podle celkové atmosféry jasné, že porod začíná. Ležím v posteli a říkám si, že v tomhle nebude možné usnout. Vnitřním zrakem vidím bránu a dvě postavy. Je to reálná vize. Nevidím detaily, ale celkový dojem je obrovsky silný.

Tuším, že je to brána zrození a smrti. Fascinuje mě energie postav. Nic vyloženě lidského. Jsou to starodávné archetypy a vyzařuje z nich spalující jasnost. Věci jednoduše jsou jak jsou. Není tam místo pro lidský sentiment. Vše doslova zvučí hloubkou a naše obvyklé lidské pojetí lásky získává zcela jiný rozměr. Jsou to věky a věky. Vesmírný řád. Jsem ohromen z tak silného kontaktu s touto rovinou Života. Je to čistá mystika.

Náhle energie klesá a já s úlevou, že si ještě před porodem přece jen odpočineme, usínám.“

Probouzíme se do nedělního rána. Děloha začíná být aktivní. Pomalu a postupně vnímám lehoučké kontrakce…komunikujeme ještě se dvěma úžasnými ženami, které nám přijíždějí s porodem pomoct.

Jsme zcela rozhodnutí rodit doma. Je to pro nás přirozené, pokud bude vše v pořádku a život to umožní.

Jsme vzrušení a každou kontrakci s radostí vítáme…venku je nádherně a já pociťuji štěstí a blaho v celém těle. Ramin píše ženám z předporodního rituálu do společného chatu, že porod se rozbíhá a ženy postupně odepisují, některé jsou v tento čas zrovna i synchronně spolu.

Občas mě přepadne smích, těšení na malého, občas s Raminem tančíme či se líbáme na prvního máje pod třešní, obědujeme, ženy mi připravují bylinné čaje a nápařku, kterou si užívám na zahradě a takto klidně a blaženě to běží až do cca půl čtvrté.

„Bylo potěšující vidět jak se Kushi všechna její porodní přání splnila. Rodila ve dne, svítilo Slunce, bylo krásně teplo. Hodiny jsme se smáli, tančili a těšili se. Blaženost této porodní fáze a Kushin úsměv se pro mě staly novým symbolem přirozenosti porodu.“ ~ Ramin

V tu dobu už začínají být kontrakce silnější. Prodýchávám, vědomě se otevírám a modlím. Jdu do vany a vím, že finále se blíží. Ležím a cítím, že když udělám otočku na kolena a trochu se zvednu, gravitace udělá své a Aurelius se začne rodit.

Udělám to a opravdu se tělo začíná otevírat. Tlak je velmi intenzivní, začínám být hodně slyšet. Ramin odvádí Kailu za babičkou, vrací se ke mně a podporuje mě. I dvě přítomné ženy přicházejí do koupelny a žádají mě, abych šla z vany ven, je tam malý prostor.

S jejich pomocí vycházím na podložku před vanou a tělo už intenzivně vytlačuje miminko ven. Pálí to. Tlačí to. Nadávám. Křičím. Nechávám zvuky proudit. Naříkám. Klepu se. Mám pocit, že už nemůžu a to z prvního porodu už vím, že jsme kousek od finále. Odevzdávám se této nekompromisní síle, která je větší než já. U prvního porodu mě velmi překvapila a prošla jsem si přijetím smrti u této brány zrození. Vnímám, že teď ji rychle integruji a otevírám se jí.

Najednou před sebou vnímám vntiřním zrakem opět divoké prase a také egyptský kříž Ankh. Dodávají mi sílu k posledním nejintenzivnějším kontrakcím a za chvíli za silného křiku je Aurelius venku.

Hodiny ukazují pár minut před pátou. Sedám si a beru ho do náruče. Zázrak je tu. Vítej Aurelie Shanti na Zemi. Kocháme se dojatí s mužem nad zázrakem a krásou.

„Jako u prvního porodu jsem znovu zůstal ohromen možnostmi ženského těla. Jak syrový a zároveň přirozený je porod!Když byl Aurelius venku z porodních cest a já ho poprvé viděl, vytryskly mi do očí slzy. Bez jediného zaváhání se přisál k prsu a mě se zmocnil údiv. Jak dokonale je to celé navrženo!

Čistá krása! Jaký dar dostává muž, že může být tomu celému přítomen! Nemůže vůbec nic udělat. Může být jedině podporou. A čekat.“ ~ Ramin

Ramin jde se slzami v očích pro Kailu, která se kolem porodu různě pohybovala a pusinkovala mě, ale když jsem začala být hlasitá, šla raději za babičkou. Za pár minut ještě zatlačím a porodí se i placenta. Jsem šťastná, přichází veliká úleva a radost. Přesouváme se všichni do postele.

Do ložnice potom přichází i moje máma, dostávám koktejl z placenty a užíváme si naprosto magickou koupel štěstí a lásky společně v tulení a objetí se slzami v očích. Oxytocin postupně v dalších dnech zaplavil celou Amritu…

„Jsem vděčný, že u porodu s námi byla i Kaila. Samozřejmě, že se jí ta zkušenost v mnoha ohledech dotkla. Křik, krev, to všechno k porodu patří a s tím se přirozeně setkala. V dalších dnech jsme se k tomu nejednou vraceli a mluvili o tom. Vnímal jsem jak zdravý je to proces. Když jsme čekali než se Kushi po porodu vyčůrá, leželi jsme spolu dlouho v posteli a ona se Aurelia tak něžně dotýkala. Prošla touto branou s námi. Bylo to naplněné a krásné.“ ~ Ramin

Tento porod byl od začátku tak magický, že jsem v neustálé vděčnosti, kdykoliv na tento čas pomyslím. Zpětně jsem si také vzpomněla na vizi, kterou jsem měla cca dva roky zpátky, že porodím ještě jednou 1.5. Kaila se rodila v noci a celkem rychle. Nestihla jsem si to takto užít a přála jsem si tentokrát rodit přes den. Aurelius mi přinesl totálně zážitkový porod se vším všudy – s mystickými vhledy, podporou žen, muže, mojí mámy, slunného dne, výživné zahrady a bylin i času ve vaně.

U obou porodů jsme neměla žádné poranění, vše proběhlo hladce a za to jsem životu velmi a v pokoře vděčná.

To, co se nám s Raminem ukázalo, když začala odtékat plodová voda, jak dokonale a v řádu je vše kolem narození nové bytosti řízeno, je něco, co bychom rádi sdíleli s dalšími.

Matka Země žehná všem rodícím ženám…tělo i miminko řidí porod a je tam dokonalá moudrost. Žena to celé umožňuje, otevírá se ryzí energii Země, živočišné síle a v důvěře se odevzdává celému procesu. Uvolněná psychika a tělo, důvěra a spojení se Zdrojem i Zemí jsou základem.

Když jsem po asi třech dnech, kdy ustalo intenzivní poporodní stahování dělohy, vyšla bosky na rozzářenou zahradu, kde byla plně rozkvetlá třešeň a jaro bylo na svém vrcholu, zůstala jsem uchvácena a prožívala se jako znovuzrozená…život je dar…

Vše začíná uspořádáním vnitřního světa ženy, jejích hodnot, priorit, přesvědčení, spojení…to vnější se podle toho formuje a tvoří…

Děkujeme Existence za vše a přejeme všem rodícím rodinám požehnané spojení a důvěru, všem miminkům láskyplný příchod na tuto planetu a celé společnosti návrat porodů opět do rukou moudrosti přírody a ženského těla.

Znovuzrozeným maminkám přejeme šestinedělí plné podpory a společného času s rodinou…

No a české legislativě i porodnicím pořádnou transformaci směrem k procitnutí a probuzení…

S láskou a úctou k životu Kushi a Ramin…